kapitola 3 - roztržka

31. srpna 2007 v 22:08 | viwian |  Fénixovy slzy
omlouvám se Nihgt za příšernou kvalitu

Bylo už pozdě večer a Zmijozelská společenská místnost byla zahalena do husté tmy, stejně jako celý hrad.
Lucius Malfoy dorazil právě do společenské místnosti.
Samozřejmě bylo dávno po večerce, ale on si to mohl dovolit, jakožto primus.
Ještě myslel na mrzimorskou dívku, která mu pro dnešek poskytla rozptýlení, když si sedl na pohovku u krbu. Za sedm let k ní dokázal dojít i ve tmě. Byl moc líný na to, aby hůlkou rozsvítil.
"Člověk by řekl, že se vrátíš až ráno." ozval se dívčí hlas vedle něj.
Lucius vzal hůlku a rozsvítil jí.
Pohlédl do tváře Nightwitch Rawen, která se na něj povrchně usmívala.
"Nevěděl jsem, že také ráda ponocuješ." podotkl a jedním jeho tlesknutím se zapálily pochodně po stěnách. Vydávaly trochu světla, aby na sebe oba viděli, ale stále mohli být zahaleni převládající tmou.
"Nevíš toho hodně, Luciusi." opáčila ledově.
"Ale no tak, buď trochu milejší." pošeptal a strčil jí neposedný pramen vlasů za ucho."Víš, nemám chuť si hrát."
"V tom případě nehrej." zvedla se dívka a chtěla odejít, Luciusova ruka ji však stejně jako ve vlaku zadržela a shodila do klína k němu. Tentokrát se ovšem dívka nenechala a jednu mu bez otálení vrazila.
"Už nikdy se mě nedotýkej ty pitomče." rozzuřeně se zvedla, ale Lucius ji povalil, takže oba skončili na zemi. Malfoy si sedl bleskově na Night a tak jí uvěznil, aby se nemohla hýbat.
"Hele, kotě." začal chladným tónem, "proč bojuješ? Jedním lusknutím prstů tě můžu vyhodit z téhle koleje."
"Ale neuděláš to." vysmála se mu dívka.
"Proč myslíš?" otázal se.
Dívka se k němu naklonila a špičkou jazyka přejela po jeho rtech. Jakoby ho chtěla políbit, ale nakonec neudělala nic. Jen ho lehce navnadila. "Protože, ačkoliv na tuhle hru chuť nemáš, baví tě."
"Ehm ehm. Nerad ruším vaše filozofování ohledně hry, ale měl bys pět minutek, Luciusi?" zeptal se přicházející Macnair.
Zmijozelský chlapec se na něj výhružné podíval.
"Je to důležité." odůvodnil to Macnair.
Lucius se podíval na Night a poté zpátky na Macnaira.
Potí vytáhl hůlku, ale dal si pozor, aby nedal dívce možnost tolik pohybu, aby ho mohla povalit a svou hůlkou namířil na její tělo. "Petrificus totalus!" řekl a dívku obvázaly neviditelné provazy.
Lucius se zvedl.
"Víš, tohle je jediná možnost, jak dokončit náš rozhovor přesně tam, kde jsme ho začali." ušklíbl se a odešel se svým kamarádem do chlapeckých ložnic a nechal Nightwitch samotnou. Samozřejmě že v místnosti nebyl nikdo, jelikož byl večer, ale doopravdy jí vadilo, že je svázaná, nechaná osudu napospas. Kdyby se aspoň mohla trochu hnout...
O deset minut později, kdy dívka vzdala veškerou snahu vzdorovat kouzlu, zavrzaly dveře od chlapeckých ložnic a ona poznala, kdo to je.
Severus k ní přistoupil a opovržlivě se na ni podíval.
Poté se rozhlédl po místnosti a s uspokojením pak přešel ke stolu. Vzal si knihu, kterou očividně hledal a poté se chtěl odebrat zpět.
Night začala frčet, funět, hlasitě dýchat, házet sebou jak jen to šlo.
Když upoutala Snapeovu pozornost, podívala se na něj pohledem "ty mě tu jen tak necháš?"
Severus se na ni znuděně podíval, jakoby zvažoval, jestli jí má pomoci...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nightwitch Nightwitch | Web | 31. srpna 2007 v 22:37 | Reagovat

nemusíš se omlouvat, kvalita je super, jen mám pocit že toto je kapitola 4 (zmatek)

2 Zuza Zuza | E-mail | Web | 22. září 2007 v 14:58 | Reagovat

Napište mi prosím komentář na blog do rubriky rekord v komentářích

Zkouším kolik komentářů dostanu

Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama